12. března 1947 předstoupil Harry S. Truman před americký Kongres a přednesl projev, v němž definoval postoj, který vešel do dějin jako Trumanova doktrína, a navrhl řešení situace v Řecku a Turecku. To mělo spočívat ve vyčlenění celkové částky 400 milionů dolarů na vojenskou pomoc oběma státům, přičemž tato pomoc měla spočívat především ve vytvoření americké vojenské mise v Řecku a výcviku armád obou zemí. Ve velice emotivním projevu mimo jiné uvedl, že zhroucení svobodných institucí a ztráta nezávislosti Řecka a Turecka by byla katastrofou nejen pro ně samotné, ale pro celý svět. Pokud Spojené státy Řecko a Turecko opustí, hrozí jim, že upadnou do sovětské sféry vlivu. To bude posílením pro místní komunistické strany ve státech jako Itálie nebo Francie, které mohou příkladu Řecka a Turecka následovat. Do projevu však byly zahrnuty i obecnější cíle, kdy Truman poněkud široce a neadresně uvedl, že politikou Spojených států musí být podpora svobodných národů odolávajících pokusům ozbrojené menšiny (podporované ze zahraničí) o převzetí moci. Kongres poté požadovaný zákon schválil, avšak ne zcela jednoznačně. Rétorika Trumanova projevu odpovídala tomu, že byl pravděpodobně určen především americkým voličům. Sověti zřejmě pochopili, že se netýká té části Evropy, kterou již mají pod kontrolou, a omezili se tak v podstatě na verbální odsouzení.