Při sčítání lidu v roce 1930 se část židovského obyvatelstva žijícího na území historických českých zemí přihlásila k národnosti (určované podle mateřského jazyka) české, část k německé a část Židů, především sionistů, k židovské, zejména avšak nikoliv výlučně pokud jejich mateřským jazykem byla jidiš nebo hebrejština, čímž však ani jim nebylo upíráno právo přihlásit se k národnosti jiné. Obdobná situace panovala i na Slovensku, kde se k židovské národnosti přihlásili někteří maďarsky mluvící Židé. Tímto opatřením se vláda pravděpodobně snažila snížit počet Němců a Maďarů, když doufala, že někteří německy nebo maďarsky mluvící Židé se přihlásí k židovské národnosti. Z pochopitelných důvodů bylo nejproblematičtější postavení těch židovských obyvatel poválečného Československa, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé nebo maďarské národnosti potažmo obcovací řeči. Pokračování textu Československé státní občanství a Židé v období těsně po druhé světové válce
Štítek: odsun
Kunštát, Miroslav, Šebek, Jaroslav a Schmoller, Hildegard (eds.): Krize, válka a nový začátek
Kunštát, Miroslav, Šebek, Jaroslav a Schmoller, Hildegard (eds.): Krize, válka a nový začátek. Československo a Rakousko v období 1933 – 1948. Masarykův ústav AV ČR: Praha, 2017. 276 str. ISBN 978-80-87782-80-4.
Kolektivní monografie zpracovaná pod vedením editorů Miroslava Kunštáta, Jaroslava Šebka a Hildegard Schmoller představuje druhý svazek publikací Stálé komise českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví (první z nich pod názvem Kreiského éra v Rakousku a období normalizace v ČSSR byl publikován v roce 2014). Stati obsažené v recenzované práci vycházejí z příspěvků přednesených v rámci konference Československo a Rakousko 1933/38 – 1948/49, která se uskutečnila ve dnech 26. a 27. dubna 2012 v Praze. Publikováno bylo celkem 11 přepracovaných příspěvků, které je možno systematicky rozdělit do tří okruhů, ačkoliv editoři sami to nečiní. Pět příspěvků se vztahuje k období 1918 – 1938 (první a druhá stať překračují období vytýčené v názvu celé monografie), dva texty se věnují období druhé světové války a třetí část zahrnuje období 1945 – 1955, tedy do uzavření rakouské Státní smlouvy.