Archiv rubriky: Recenze

Jaroslav Kučera: Mírové uspořádání s Německem

Kučera, Jaroslav: Mírové uspořádání s Německem. Od protihitlerovské koalice k Česko-německé deklaraci. Dokořán: Praha, 2018. 479 str. ISBN 978-80-7363-912-9.

Autor se ve své monografii věnuje otázkám souvisejícím s mírovým uspořádáním s Německem po druhé světové válce. Ačkoliv jde o původní českou práci, která se rovněž zabývá vztahy mezi Československem, resp. Českou republikou a oběma německými státy (přičemž větší pozornost je samozřejmě věnována vztahům se Spolkovou republikou, neboť byly nepoměrně komplikovanější), nejde o publikaci věnující se výhradně česko(slovensko)-německým vztahům. Její záběr je mnohem širší, když se autor pokusil obsáhnout téměř všechny aspekty poválečného mírového upořádání mezi Spojenci a „hlavním viníkem“ války. V úvodu autor pečlivě vymezuje některé pojmy, které jsou pro pochopení tématu klíčové, a to včetně vlastního pojmu „mírové uspořádání“, a zasazuje je do celkového kontextu válečného a humanitárního práva. Rovněž definuje zásadní problémy mírového upořádání, které rozděluje do tří „košů“, a sice procedurální otázky (okupace, spojenecká kontrola a mírová smlouva), opatření směřující k zabránění ohrožení světového míru a mezinárodní stability ze strany Německa v budoucnu (demilitarizace, denacifikace, demokratizace, dekartelizace a politická a hospodářská jednota Německa) a konečně překonávání hospodářských a sociálních důsledků války (reparace, restituce, váleční zajatci a dispelaced persons). Těžiště publikace pak leží ve třech částech, z nichž první – syntetická – se věnuje právě procesním otázkám mírového uspořádání a třetí – analytická – vybraným problémům mírového uspořádání a kopírují tak hlavní témata zmíněných košů. Druhá část – označená jako exkurz – se zabývá problematikou vyhnanců a jejich svazů ve Spolkové republice.

Pokračování textu Jaroslav Kučera: Mírové uspořádání s Německem

Philipp Ther: Temná strana národních států

Ther, Philipp: Temná strana národních států. Etnické čistky v moderní Evropě. Argo: Praha, 2017. 295 str. ISBN 978-80-257-2133-9.

Autor se ve své práci věnuje problematice etnických čistek na evropském kontinentě, přičemž sleduje i určité přesahy do jiných regionů (Indie Palestina a Kavkaz), které nazývá vývozem evropského modelu.  Již v úvodu své práce jednoznačně definuje etnické čistky jako jednání, jehož cílem je systematické odstranění jedné skupiny obyvatel z určitého území. Tím se zásadním způsobem liší od genocidy, se kterou je často zaměňována, neboť cílem genocidy je vyhlazení určité skupiny obyvatel, ne pouze její eliminace, resp. vyhnání či vysídlení. Rozdíl mezi oběma fenomény pak spatřuje i v počtu obětí, neboť uvádí, že zatímco počet obětí na životech u etnických čistek dosahuje zhruba 10%, cílem genocidy je dosáhnout 100% obětí. Mimo jeho pozornost proto v rámci recenzované monografie stojí holocaust, který je jednoznačně genocidou Židů. V rámci práce se Ther pokouší periodizovat vývoj etnických čistek do celkem čtyř etap, z nichž každé věnuje samostatnou kapitolu.

Pokračování textu Philipp Ther: Temná strana národních států

Kunštát, Miroslav, Šebek, Jaroslav a Schmoller, Hildegard (eds.): Krize, válka a nový začátek

Kunštát, Miroslav, Šebek, Jaroslav a Schmoller, Hildegard (eds.): Krize, válka a nový začátek. Československo a Rakousko v období 1933 – 1948. Masarykův ústav AV ČR: Praha, 2017. 276 str. ISBN 978-80-87782-80-4.

Kolektivní monografie zpracovaná pod vedením editorů Miroslava Kunštáta, Jaroslava Šebka a Hildegard Schmoller představuje druhý svazek publikací Stálé komise českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví (první z nich pod názvem Kreiského éra v Rakousku a období normalizace v ČSSR byl publikován v roce 2014). Stati obsažené v recenzované práci vycházejí z příspěvků přednesených v rámci konference Československo a Rakousko 1933/38 – 1948/49, která se uskutečnila ve dnech 26. a 27. dubna 2012 v Praze. Publikováno bylo celkem 11 přepracovaných příspěvků, které je možno systematicky rozdělit do tří okruhů, ačkoliv editoři sami to nečiní. Pět příspěvků se vztahuje k období 1918 – 1938 (první a druhá stať překračují období vytýčené v názvu celé monografie), dva texty se věnují období druhé světové války a třetí část zahrnuje období 1945 – 1955, tedy do uzavření rakouské Státní smlouvy.

Pokračování textu Kunštát, Miroslav, Šebek, Jaroslav a Schmoller, Hildegard (eds.): Krize, válka a nový začátek

Jussi Hanhimäki: The Rise and Fall of Détente

Hanhimäki, Jussi M.: The Rise and Fall of Détente. American Foreign Policy and the Transformation of the Cold War. Potomac Books. Dulles, VA 2013. 275 str. ISBN 978-1-59797-076-1.

Autor se ve své práci zabývá obdobím 60. a 70. let 20. století, které je pro oblast mezinárodních vztahů označováno jako détente, a to zejména z hlediska zahraniční politiky Spojených států, když zároveň neponechává stranou ani vývoj vnitropolitický, který byl pro přístup USA k mezinárodním otázkám určující. V osmi kapitolách sleduje zrod tohoto fenoménu, jeho dopad na konkrétní události a přístup Spojených států k nim, přístupy jednotlivých prezidentů a jejich administrativ k rozličným problémům a otázkám řešeným v tomto období a konečně shrnuje příčiny konce uvolnění v mezinárodních vztazích a nástup tzv. druhé studené války na přelomu 70. a 80. let.

Pokračování textu Jussi Hanhimäki: The Rise and Fall of Détente

Jan Koura: Zápas o východní Středomoří

Koura, Jan: Zápas o východní Středomoří. Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Řecku a Turecku v letech 1945-1953. Filozofická fakulta UK v Praze. Praha 2013. 252 str. ISBN 978-80-7308-468-4.

Kniha Jana Koury je původní prací domácí provenience, která se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči státům východního Středomoří v období od konce druhé světové války do přijetí Řecka a Turecka do Severoatlantické aliance. Sám autor pak období vymezuje jako prezidentství Harryho S. Trumana. Daná problematika doposud monograficky zpracována nebyla. Dílčí pozornost je této otázce věnována v průřezových monografiích zabývajících se komplexně obdobím studené války či textech věnujících se jejím počátkům. Kourova publikace tvoří výstup projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze s názvem „Analýza role Řecka a Turecka v amerických strategiích zadržování v letech 1946 – 1964“ a Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. 12 Historie v interdisciplinární perspektivě, podprogramu Evropa a (versus) svět: Interkontinentální a vnitrokontinentální politické, ekonomické, sociální, kulturní a intelektuální transfery. Pokračování textu Jan Koura: Zápas o východní Středomoří

Veber, Václav: Nikita na trůně

Veber, Václav: Nikita na trůně. Chruščov v čele SSSR v letech 1953 – 1964. Triton. Praha 2014. 272 str. ISBN 978-80-7387-739-2.

Kniha Václava Vebera je původní prací domácí provenience, která se zabývá osobností a veřejným působením Nikity Sergejeviče Chruščova. Autor sám v Předmluvě své knihy upozorňuje, že původních prací o Chruščovovi v České republice mnoho nevyšlo, přičemž výslovně uvádí pouze monografii Vladimíra Moulise Neobyčejný život Nikity Sergejevice – N. S. Chruščov a jeho doba. Z překladových titulů výslovně jmenuje monografii Williama Taubmana Chruščov a jeho doba, kterou často cituje. Svou práci Veber dělí do Úvodu, čtyř kapitol a Závěru, přičemž každá z kapitol se pak rozčleňuje ještě do podkapitol pojednávajících o dílčích oblastech vnitřní i zahraniční politiky SSSR v Chruščovově éře. Pokračování textu Veber, Václav: Nikita na trůně

Vojtěch Mastný: Studená válka a sovětský pocit nejistoty

Vojtěch Mastný: Studená válka a sovětský pocit nejistoty. Stalinova léta 1947 – 53. Aurora. Praha 2001. ISBN 80-7299-049-7. 296 stran.

Vojtěch Mastný se ve své knize, jejíž originální znění bylo vydáno v angličtině již v roce 1996 a český překlad pak o pět let později, zabývá obdobím vrcholu stalinské éry v Sovětském svazu, kdy se mu podařilo vytvořit a ovládnout sanitární kordón států na jeho evropské hranici. Sovětský svaz po prvních dekádách své existence tak zdánlivě dosáhl stavu, kdy byl komunistický režim stabilizován nejen co do vnitřních poměrů, ale i z hlediska mezinárodního. Počínající studená válka mezi bývalými spojenci z období právě skončené války a s ní související nárůst napětí v mezinárodních vztazích však ve Stalinově okolí a zejména v něm samém pocit ohrožení a nejistoty naopak zvyšovaly. Pokračování textu Vojtěch Mastný: Studená válka a sovětský pocit nejistoty

Jiří Kocian & Vít Smetana: Květnové volby 1946

Kocian, J., Smetana, V. a kol.: Květnové volby 1946 – volby osudové? Československo před bouří. Euroslavica. Praha 2014. 242 str. ISBN 978-80-87825-09-9.

Kolektivní monografie sedmi autorů pod vedením Jiřího Kociana a Víta Smetany se věnuje prvním poválečným volbám v Československu, které se konaly 26. května 1946 a v nichž, alespoň v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přesvědčivě zvítězili komunisté. Každá ze statí v monografii obsažených se věnuje květnovým volbám z jiného úhlu pohledu. Pokračování textu Jiří Kocian & Vít Smetana: Květnové volby 1946

Hermann Weber: Dějiny NDR

Weber Hermann: Dějiny NDR. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2003. 440 stran. ISBN 80-7106-558-7

Kniha Hermanna Webera Dějiny NDR je překladem autorova textu původně vzniklého již v roce 1984 a poté několikrát přepracovaného, naposledy v roce 1999. Jednotlivá vydání autor komentuje v úvodu knihy, kde i on tak jako mnoho jiných autorů dospívá k závěru, že nově zpřístupněné archivní materiály de facto nepřinášejí zásadní změnu pohledu západních historiků na dějiny socialistických států východního bloku v období studené války, přičemž teoretické závěry prvního vydání své knihy považuje Weber i po bezmála patnácti letech za stále platné. V devíti různě obsáhlých kapitolách se pak věnuje jednotlivým etapám vývoje NDR. Pokračování textu Hermann Weber: Dějiny NDR