holocaust/šoa – Studená válka

Při sčítání lidu v roce 1930 se část židovského obyvatelstva žijícího na území historických českých zemí přihlásila k národnosti (určované podle mateřského jazyka) české, část k německé a část Židů, především sionistů, k židovské, zejména avšak nikoliv výlučně pokud jejich mateřským jazykem byla jidiš nebo hebrejština, čímž však ani jim nebylo upíráno právo přihlásit se k národnosti jiné. Obdobná situace panovala i na Slovensku, kde se k židovské národnosti přihlásili někteří maďarsky mluvící Židé. Tímto opatřením se vláda pravděpodobně snažila snížit počet Němců a Maďarů, když doufala, že někteří německy nebo maďarsky mluvící Židé se přihlásí k židovské národnosti. Z pochopitelných důvodů bylo nejproblematičtější postavení těch židovských obyvatel poválečného Československa, kteří se v roce 1930 přihlásili k německé nebo maďarské národnosti potažmo obcovací řeči. Pokračování textu Československé státní občanství a Židé v období těsně po druhé světové válce

Ther, Philipp: Temná strana národních států. Etnické čistky v moderní Evropě. Argo: Praha, 2017. 295 str. ISBN 978-80-257-2133-9.

Autor se ve své práci věnuje problematice etnických čistek na evropském kontinentě, přičemž sleduje i určité přesahy do jiných regionů (Indie Palestina a Kavkaz), které nazývá vývozem evropského modelu. Již v úvodu své práce jednoznačně definuje etnické čistky jako jednání, jehož cílem je systematické odstranění jedné skupiny obyvatel z určitého území. Tím se zásadním způsobem liší od genocidy, se kterou je často zaměňována, neboť cílem genocidy je vyhlazení určité skupiny obyvatel, ne pouze její eliminace, resp. vyhnání či vysídlení. Rozdíl mezi oběma fenomény pak spatřuje i v počtu obětí, neboť uvádí, že zatímco počet obětí na životech u etnických čistek dosahuje zhruba 10%, cílem genocidy je dosáhnout 100% obětí. Mimo jeho pozornost proto v rámci recenzované monografie stojí holocaust, který je jednoznačně genocidou Židů. V rámci práce se Ther pokouší periodizovat vývoj etnických čistek do celkem čtyř etap, z nichž každé věnuje samostatnou kapitolu.

Pokračování textu Philipp Ther: Temná strana národních států