Jaroslav Kučera: Mírové uspořádání s Německem

Kučera, Jaroslav: Mírové uspořádání s Německem. Od protihitlerovské koalice k Česko-německé deklaraci. Dokořán: Praha, 2018. 479 str. ISBN 978-80-7363-912-9.

Autor se ve své monografii věnuje otázkám souvisejícím s mírovým uspořádáním s Německem po druhé světové válce. Ačkoliv jde o původní českou práci, která se rovněž zabývá vztahy mezi Československem, resp. Českou republikou a oběma německými státy (přičemž větší pozornost je samozřejmě věnována vztahům se Spolkovou republikou, neboť byly nepoměrně komplikovanější), nejde o publikaci věnující se výhradně česko(slovensko)-německým vztahům. Její záběr je mnohem širší, když se autor pokusil obsáhnout téměř všechny aspekty poválečného mírového upořádání mezi Spojenci a „hlavním viníkem“ války. V úvodu autor pečlivě vymezuje některé pojmy, které jsou pro pochopení tématu klíčové, a to včetně vlastního pojmu „mírové uspořádání“, a zasazuje je do celkového kontextu válečného a humanitárního práva. Rovněž definuje zásadní problémy mírového upořádání, které rozděluje do tří „košů“, a sice procedurální otázky (okupace, spojenecká kontrola a mírová smlouva), opatření směřující k zabránění ohrožení světového míru a mezinárodní stability ze strany Německa v budoucnu (demilitarizace, denacifikace, demokratizace, dekartelizace a politická a hospodářská jednota Německa) a konečně překonávání hospodářských a sociálních důsledků války (reparace, restituce, váleční zajatci a dispelaced persons). Těžiště publikace pak leží ve třech částech, z nichž první – syntetická – se věnuje právě procesním otázkám mírového uspořádání a třetí – analytická – vybraným problémům mírového uspořádání a kopírují tak hlavní témata zmíněných košů. Druhá část – označená jako exkurz – se zabývá problematikou vyhnanců a jejich svazů ve Spolkové republice.

Pokračování textu Jaroslav Kučera: Mírové uspořádání s Německem

Převzetí moci komunisty v ČSR a SBZ

Text se věnuje komparaci vybraných aspektů převzetí moci komunisty v poválečném Československu a sovětské okupační zóně Německa (SBZ).

Pokračování textu Převzetí moci komunisty v ČSR a SBZ

Motivace Francie a Německa k ustavení ESUO

Druhá světová válka přinesla kromě jiného devastaci celého evropského kontinentu. Německo jako její hlavní viník bylo zcela poraženo a okupováno spojenci, z nichž každý však ve své okupační zóně sledoval především vlastní cíle. Francie se snažila všemi prostředky dosáhnout eliminace možné budoucí obnovy hospodářského potenciálu Německa, která by jejímu sousedovi a tradičnímu rivalovi umožnila znovu nabýt takového postavení, že by se pro ni stalo novou hrozbou. Z toho důvodu usilovala o ovládnutí Porýní a Porúří, jejichž zdroje navíc považovala za klíčové pro svůj vlastní horní a hutní průmysl, snažila se od Německa oddělit Sársko a hospodářsky jej integrovat, a v prvních poválečných letech se dokonce pokoušela zabránit vzniku jednotného Německa, byť pouze ze západních okupačních zón. Tyto její snahy však narážely na odpor nejprve Spojených států a později i Velké Británie. Anglo-americké spojenectví naopak usilovalo o co nejrychlejší hospodářskou obnovu Německa, aby tak snížilo náklady na okupační správu. Svou roli jistě mohly hrát i obavy z opakování scénáře z období po první světové válce. Pokračování textu Motivace Francie a Německa k ustavení ESUO

Blokáda Berlína

Bezprostředním impulzem pro úplnou blokádu se stalo až ohlášení měnové reformy v západních okupačních zónách 18. června 1948 (zavedení Deutschmark), byť do ní nebyly zahrnuty západní sektory Berlína. Sověti se poté začali obávat toho, že neprovedou-li vlastní měnovou reformu, bude východní zóna zaplavena starou měnou ze západu. Sověti proto svou zónu uzavřeli, byť doprava do Berlína stále ještě přerušena nebyla, a 22. června ohlásili svou vlastní měnovou reformu (měna měla označení Ostmark), která však zahrnovala i západní zóny v Berlíně, což zdůvodnili tím, že kdyby tak neučinili, nemohli by kontrolovat oběh měny ve městě. Západní spojenci v reakci na to následující den zrušili pro západní sektory v Berlíně tento rozkaz Sovětské vojenské správy v Německu (SMAD) a ohlásili zde vlastní měnu, označovanou jako B-Mark (Berlin-Mark). Pokračování textu Blokáda Berlína